Royal Enfield Himalayan: První enduro

Tak tohle jsme nečekali. Royal Endfiel oficiálně představil svůj nový model Himalayan a je jasné, že tahle motorka je jako stvořená pro dobrodružství! Co se týče výkonu - měl by to být jednoválec se zdvihovým objemem 410 ccm a výkonem kolem třiceti koní.

Dakarský závodník CS Santosh mluvil o tomto motocyklu jako o nejdokonalejší indickéoff-roadové závodní motorce. O tom se můžete sami přesvědči ve videu.

Tahle motorka je jako dělaná do města na stylové projíždky, ale když byste dostali chuť na offroad tak se klidně můžete vydat někam za město. Sám CS Santosh se na motocyklu cítil dobře a bezpečně jak na silnici tak v terénu. Cenu bohužel ještě neznáme, ale jsme velmi zvědaví. Jak se líbí Himalayn vám?

Kam nás to táhne, Americká část

Je tu závěrečný díl miniserie o tom, kam bychom se chtěli podívat na motorce a ideálně na skútru. Skoro všechna tato místa nás teprve čekají, ale už teď se na ně těšíme. Mnoho cestovatelů na motocyklech do Ameriky "dojelo" přes Rusko, poslali kontejnerem stroje do Brazilie, nebo si je v místní zemi pronajali. My bychom tam chtěli ideálně dojet.

Dalton Highway

ICE RUN - nejmrazivější závod

Další z bláznivých závodů je ICE RUN. Tenhle závod je mrazivé dobrodružství, které udělá z chlapců muže. Je to ten nejstudenější závod, který známe.  Toto dobrodružství vás bude stát 3795 liber. Závod se jede pouze na Uralu se sajdou, který máte v ceně startovného. 

Start je v Irkutsku a jede se po zamrzlém jezeře Bajkal směrem na sever a opět na jih po souši. Teploty se během závodu pohybují kolem - 50 stupňů celsia. Během cesty můžete potkat medvědy nebo vlky. Tak co, šli byste do toho?

Rikša RUN, jeden z nejbláznivějších závodů.

Jeden z nejbláznivějších závodů o kterých víme. 3.500 km dlouhé dobrodružství, které si budete užívat celé dva týdny!

Rikša

 V tomhle závodě nečekejte žádné instrukce, žádny back up, žádné informace o tom jak to celé odjet správně. Umíte si to představit? Vy, sotva držící rikša, kámoši a  Indie. Pro nás nepředstavitelné dobrodružství, které chceme zažít.

Jízda na skútru v horkých dnech

Tohle léto nám dalo pěkně zabrat. Takové teplo jsme ještě nezažili! Zajímalo by nás, jak se vám v těch teplotách jezdilo..v čem jste většinou jezdili? S rukavicemi nebo bez?

My jsme se rozhodli sundat naší zbroj a vydat se do ulic pouze v tričku, šortkách a žabkách nebo keckách. Ano, sami si velmi dobře uvědomujeme rizika a následky, které by v nejhorším případě mohly nastat. Viděli jsme nespočet videí při kterých borci dřou kůži o asfalt, ale teď už jen v pozitivním.

V 35°C to má i své nevýhody. Čvachtat se u vody nebo být v lese, tak bych si řekl, že to může být i fajn, ale v Praze, kde se není kam schovat, protože teplo sálá ze všech stran. Bojíte se projet okolo autobusu nebo kamionu aby jste nedostali úžeh.

Ti z vás co mají integrální přilby, těm opravdu nezávidíme, musí to být hrozné, vydechovat horký vzduch si do obličeje. Sami jezdíme s vyklopenou přední částí a ani to nám nepomáhá se ochladit. Tričko s kraťasy...to bylo také k ničemu.

Několikrát jsme se projeli i po pražském okruhu, ale větší rychlost nám vyšší ochlazení nesplnilo.

Takže na závěr, jaký outfit si vybíráte do dnešních vysokých teplot?

20 faktů o Balkáně

Nechtěli jsme si připouštět, že by se mohlo na posledních kilometrech něco stát a tak jsme na to nemysleli a nebléznili. Do Liberce jsme dorazili v pořádku. Nečekaly nás davy, nemávali vlaječkami a neříkali jací jsme machři. Na začátku cesty jsme si říkali jestli budeme mít nějaké technické problémy. Motocykl celou cestu sloužil skvěle svému účelu, pneumatiky IRC na kterých jsme vyrazili nás nikde nezklamali. PCX je dělník.

1. JEDNOU jsme položili motorku na bok

2. JEDNOU jsme spali v hotelu

3. DVAKRÁT jsme se pohádali

4. DVAKRÁT jsme potkali jsme česky mluvící makedonce.

5. Během cesty jsme snědli TŘI sáčkové polévky

6. ČTYŘÍKRÁT jsme byly hosty

7. ŠEST  nocí ve stanu

8. OSM energy drink Fakeer

9. DESET projetých států

10. TŘINÁCKRÁT jsme tankovali

11. SEDMNÁCT balíčků snědeného sušeného masa Jerky

12. Průměrná rychlost 60 KM/H

13. Naše rychlost nikdy nepřesáhla 80 KM/H

14. 88,96 spotřebováno LITRŮ benzínu

15. KAŽDÝ DEN 300km

16. 700 km za den byl náš REKOD za den

17. 4300 ujetých KILOMETRŮ

18. 6500,- Kč nás stál výlet

19. V Kosovu se NEVÁLČÍ

20. Nikdo nás NEZABIL

Poslední dny na cestě

Ten den jsme vstávali zmrzlí. Na stěnách stanu se zkondenzoval teplý vzduch , který jsme ohřáli našimi těly a při sebemenším pohybu jsme dostali sprchu studené vody.

To ráno jsme se váleli ve stanu až do osmé hodiny, než vyšlo slunce a mohli jsme pomalu sušit naše mokré oblečení.  Byli jsme náladou na bodě mrazu a rozhodnutí co nejdříve dojet domů. Vyjeli jsme směrem na sever. Bylo ráno a tak jsme věděli přibližně kde slunce vyšlo a kudy se vydat.  Než jsme se pořádně rozkoukali, byly ve zpětném zrcátku hranice Bosny i Chorvatska a už jsme se blížili do velkého města, ve kterém jsem si udělali zdravotní přestávku, doplnit zásoby, protáhnout se a seznámit se s místními.

Natrefili jsme na místního farmáře čekajícího v autě, který jak nás uviděl dal nám plnou náruč jablek. Asi si nás všimnul díky našemu puchu a unavené vizáži. Nevěděli jsme ani jeden jak mu poděkovat, jelikož jsme to v tom šoku zapomněli. Samozřejmě nás nemohl minout déšť, na který jsme se pouze připravili obléknutím nepomoku. Když se to spustilo, bylo tolik vody, že při 60km/h nám klouzalo zadní kolo sem a tam. Naštěstí jsme to ustáli bez nehody, a co se stane když si motorkář navlíkne nepromok? Přestane zaručeně pršet. To už jsme ale míjeli Balaton a vyrazili směrem Pecs již po námi známe silnici okolo Cseszneki Vár. Byla tma a poprvé za celou cestu na nás začali řidiči v protisměru blikat výstražnými světly, nevím z jakého důvodu, jestli nám něco nespadlo , nemyslí si, že jsme automobil pouze s jedním světlometem nebo proč. Přes silnici nám přeběhla liška a zajíc. Dáša o tom ani nevěděla, pouze registrovala prudké brždění, protože spala. Jak typické...

Do vesničky nedaleko Kút, kde jsme si na rychlo domluvili nocleh jsme se nakonec vydali po dálnici. Na tu jsem najel za Bratislavskou části Lamač. Pro policajty jsme měli výmluvu, že jedeme z Bosny a nechtělo se nám přes ty lesy, protože je to nebezpečné kvůli zvířatům. "Plazili" jsme se osmdesáti kilometrovou rychlostí po dálnici, cesta se vůbec nekrátila. Do toho přišla hmla a bylo to jen horší...Do vysněného hotelu jsme dorazili okolo 11 hodiny. Byly jsme vyčerpaní, měli křeče v nohách, ale byli jsme šťastní, že už nemusíme bivakovat někde celí promočení jako slepice. Těch 700 km, které jsme ujeli byly dlouhé a krásné a občas i křečovité. Ano, tuhle vzdáleost lze ujet i na malém skútru. Celou cestu jsme si říkali jaké to asi je šetřit čas a vozit si prdel na krásném BMW GS a polylkat kilometry. Ale to by nebylo přeci ono...! Proto na příští cestu pojedeme na našem PCXku znovu a přitom si dáme větší porci kilometrů.

Náš rozhovor o cestě s Alešem Poláčkem je k poslechu na stránkách Kolamadolu. Můžete  si jej poslechnout zde www.kolamadolu.cz.

Samozřejmě bychom chtěli poděkovat všem čtenářům, kteří to s námi vydrželi až sem, také fanouškům a hlavně i partnerům, díky kterým by tato cesta byla o mnoho náročnější.

Do Olova za bahnem

Bolelo nás celé tělo z té tvrdé zemi, cítili jsme každý kamínek na zemi a převrácení ba jinou stranu bylo skoro nemožné. Během noci jsme se náhle probudili, když jsme zaslechly kroky zvířete a funění. Asi nás vycítilo jak jsme se ve stanu pohnuli a na chvilinku byl klid. Po chvilce bylo opravdu blízko zašustěl nás igelitový pytlík s odpadky, který jsme nechali vedle stanu. Bouchající plechovku od piva jsme slyšeli se vzdalovat a tak jsme si řekli, že se stejně nenají, nenapije, protože nezaplatil a šli jsme spát.

                                                   

Nehoda, odpadky a zmrzlina

Ráno jsme se probouzeli docela dlouho, nechtělo se nám vůbec odjížďět a rádi bychom zůstali v hotelu déle ale...

Z Makedonie do Tirany a ještě kousek dál

Ranní hygiena

V noci nás nevyrušovali žádné nadpřirozené a nevysvětlitelné zvuky v okolí našeho stanu. Opět jsem se v noci několikrát probouzel a čekal jen, kdy bude ráno. Když už jsem ráno viděl na obzoru červánky, byl jsme rád, že se opět vydáme na cestu. 

Když jsme urazili první ranní metry, hned jsme si uvědomili, že jsme v nadmořské výšce více než 1000 m.n.m.

Motoshow Rekord: Brno 2014

Přes Kosovo do Makedonie

Jak jsme během jednoho dne projeli zbytek Srbska, celé Kosovo a velkou část Makedonie.
Dále se dočtěte jak jsme navštívili Devil´s Hills a schovávali se před ještěrkami nebo ještěrky před námi?

Timelapse našeho kempování

Pokračujeme dál v cestě

Představujeme vám 4. a 5, den cesty. Projeďte s námi Srbsko od severu k jihu, čeká vás plno fotek a hlavně video.

Poslední video z naší snídaně

Snídani jsme si natolik užívali, že jsme natočili několik videí. A uvidíte z čeho jíme.

Sbírání vody na čaj

Dobré ráno všem

První bivak z Maďarska

Shrnutí prvního dne cesty než jsme šli spát v Maďarsku.

Poslechněte si nás

Nedávno jsme si povídali o naší cestě po Balkánu s Alešem Poláčkem v jeho podcastu Kolama dolu v jízdě číslo 35. Povídali jsme si dlouho před natáčením samotného rozhovoru, také po něm a mohli bychom si určitě povídat ještě dál. Dozvíte mnoho informací, které jsme doposud nenapsali. 

K poslechu zde.

A hlavně Kolama dolu!

Zkušenosti s přilbou LS2 Shadow

V tomto článku si přiblížíme plusy a mínusy helmy LS2 Shadow, jejíž cena je 3 699,-Kč. Přilba byla testována po dobu tří měsíců a více než 10 000 kilometrech.

[číst dál]